Praha.cz

Pověstmi opředený Vyšehrad na skále nad Vltavou, to není jen kostel sv. Petra a Pavla, rotunda sv. Martina, Slavín a hradby. Vyšehrad kdysi býval významné hradiště, panovnické sídlo i hrad, po vypálení husity se z Vyšehradu stalo městečko a poté vojenská pevnost.

Při procházkách po Vyšehradu vás asi ani nenapadne, jak stará je historie Vyšehradu a že před několika staletími vypadal úplně jinak!

Podle pověsti založil Vyšehrad kníže Krok, když nechal hledat bezpečnější místo pro nové knížecí sídlo. Po Krokově smrti převzala vládu Libuše a spolu s ní pak na Vyšehradě vládl Přemysl Oráč. Další pověst zase vypráví o Horymírovi, který byl na Vyšehradě vězněn a před svou smrtí unikl na věrném koni Šemíkovi, který s ním přeskočil hradby. Kníže Krok prý Vyšehrad založil asi tak kolem roku 453, podle Václava Hájka z Libočan kolem roku 650. Skutečnost je ale poněkud jiná.

Archeologické nálezy dokládají osídlení Vyšehradu již v pozdní době kamenné na konci 4. a ve 3. tisíciletí př. n. l. a také nálezy řivnáčské kultury (asi 2500 – 2300 let př. n.l.). Důkazy staroslovanského osídlení ale chybí a teprve od 10. století jsou známé nálezy slovanské. Zcela se ale vymyká všem nálezům poslední archeologický nález z roku 2014 raně středověkého kostela byzantského typu (viz. odkazy níže).

Kolem roku 1070 přesídlil z Pražského hradu na Vyšehrad kníže Vratislav II., který na Vyšehradě založil baziliku svatého Petra a Pavla, k němuž zřídil sbor kněží – kapitulu, která byla podřízena přímo papežskému stolci. Vyšehrad poté sloužil jako sídlo českých panovníků až do roku 1140, poté již sídlili čeští panovníci opět na Pražském hradě.

V roce 1249 postihl baziliku sv. Petra a Pavla požár a poté následovaly její rekonstrukce, významnou rekonstrukci nařídila Eliška Přemyslovna. Bazilika se poté se svou novou délkou 110 metrů stala největším kostelem v Praze. V Přestavbě poté pokračoval Karel IV. i jeho syn Václav IV.

Roku 1420 ale vyplenili Vyšehrad husité a z Vyšehradu se staly ruiny. Poté se z Vyšehradu stalo městečko s podhradím osídleným chudými řemeslníky. Již v prvních letech třicetileté války se začalo s posilováním obranyschopnosti Prahy budováním předsunutých bastionů - opevnění vystupujících mimo samotnou hradbu, na níž se koncentrují střelci a děla, nakonec byla z Vyšehradu vybudována rozlehlá pevnost. Tato barokní přestavba ale úplně zničila horní podobu Vyšehradu. Navzdory této přestavbě se vyšehradská pevnost nakonec nikdy do obrany Prahy bojově nezapojila.

V 19. století byl přestavěn původně gotický chrám svatého Petra a Pavla do novogotického slohu a tehdy také získal nezvyklou secesní výzdobu. Také zde začalo vznikat národní pohřebiště významných osobností, v jehož čele byla vybudována hrobka Slavín.

Po prohrané válce s Pruskem probíhala postupná likvidace hradeb, Vyšehrad ale zůstal pod vojenskou správou až do roku 1911, kdy teprve došlo k předání pevnostních objektů městu Praze.

Uvnitř Vyšehradských valů se nacházejí rozsáhlé kasematy, které nyní z části slouží jako depozitář originálů soch z Karlova mostu.

Vyšehradský areál je národní kulturní památkou.

Pokud chcete Vyšehrad navštívit a poznat blíže například Staré purkrabství, galerii, Cihelnou bránu, kasematy, gotické sklepy či se objednat na komentované , dozvíte se více na stránce Národní kulturní památky Vyšehrad www.praha-vysehrad.cz

Odkazy ohledně historie Vyšehradu a archeologických objevů
www.cs.wikipedia.org/wiki/Vyšehrad
www.starapraha.cz/historie-praha-vysehrad.php
Objev století na Vyšehradě - videoreportáž www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/214452801240035/video/348711
www.video.aktualne.cz
www.pravoslavnacirkev.cz
www.casopisstavebnictvi.cz/archeologicke-vyzkumy-v-historickem-arealu-vysehradu_N3018
www.arup.cas.cz
www.academia.edu

(zem)